Dlouhou dobu pracoval v korporátu. Měl velmi dobré místo. Jiří Vladík popisuje v rozhvoru cestu, která ho přivedla k založení vlastní stáčírny toniků nebo bio limonád Bohemsca. Co se mu odehrávalo v hlavě, když začínal tušit, že je konec? Proč se mu při chození do práce dělalo nevolno? A jak je těžké se prosadit s malou prémiovou značkou limonád?
