Už nějakou dobu pořádáme v agentuře vždycky každý měsíc akci s názvem Videosnídaně. Cílem je, aby podnikatelé, kteří k nám přijdou, překonali obavy z prezentace vlastního produktu. Zjistil jsem, že hrajeme v tomto případě roli učitele. Vysvětluji lidem, jak je dnes absolutně nezbytné mít jakoukoliv formu videopropagace. Ne proto, že by na tom vydělávaly produkční společnosti, ale protože poptávka po audiovizuálním vyjádření je obrovská. A ještě dlouho obrovská bude. Pokud se vám nechce číst dál než za tento odstavec, skončím jednodušše: video potřebujete.
A pak už je jen na vás, v jaké formě. Já ve firmě pracuju především s malými firmami nebo jednotlivci. U nich se setkávám s tím, že samotní majitelé se stydí vystoupit před kamerou. “Co bych tam povídal,” je většinou velmi častá věta, kterou slyším. A v tu chvíli mi došlo, že koncept, kde bychom majitele “vyučovali” prezentaci, je u nás silně potřeba. Nejde o prezentaci před živým publikem. Ale prezentaci před kamerou. Je to jiná disciplína. Nesmíte se splést, musíte si hlídat postoj, hlídat intonaci a zaujmout během několika málo minut. A ještě říct to, co vás dělá nejlepšími.
Víte, co mě překvapilo nejvíc? Že to lidé i přes to, že se neustále shazují, zvládnou úplně bravurně. A já si v tu chvíli říkám, že je vážně škoda, jak v nás naše školství dlouhodobě zabíjí kreaitivitu a jakoukoliv snahu o vystoupení z davu. Protože přesně to jsou vlastnosti, bez kterých se podnikatel neobejde. Na druhou stranu ale víte, že někde v nás i přes školní otupování tyto vlastnosti dřímají. A tak mám vždycky radost, když vidím, jak svoje kusy všichni účastníci Videosnídaní vyseknou na jedničku. Jejich pohled na videoprezentaci i na sebe sama se pak zásadně mění.
Najednou vidí, že se báli úplně zbytečně.