Statistiky poslechovosti u podcastu jsou velmi zajímavá věc. Protože se dají interpretovat různě, a tak když se mě klienti ptají: “A kolik lidí to vlastně poslouchá?” Moc nevím, co mám odpovědět. Čekají ode mě nějaké číslo a když to číslo bude podle jejich předchozího očekávání malé, budou si myslet, že podcasty nemají dopad. Když bude číslo podle jejich předchozího očekávání velké, budou si třeba chybně myslet, že podcast už je mainstream. V případě měření poslechu podcastů a vyhodnocování jejich dopadu třeba pro vaše brandové aktivity musíte nad poslechem přemýšlet jinak. 

A v tomhle článku bych vám chtěl ukázat jak. 

Všechno to má co dočinění s tím, jak přesně můžete podcast zacílit. Když to hodně přeženu, tak můžete tvořit klidně “rádio pro zahradníky”, pokud jsou zahradníci vaší cílovou skupinou. Nebo “rádio pro majitele border kolií”, pokud třeby vyrábíte speciální náhubky pro tototo plemeno. A protože je obsahem pro tuto cílovou skupinu dokážete dobře oslovit, už vás úplně nezajímá, že váš podcast neuslyší víc než tisíc lidí (dejme tomu, že v tomto případě víc než tisíc zahradníků v ČR neexistuje). Máte natolik specifickou cílovou skupinu, že by další firmy byly ochotny zaplatit docela dost peněz za to, aby zahradníky pomocí vašeho podcastu oslovily. 

Pokud by váš podcast měl jednoho jediného posluače, ale tím posluchačem by byl Elon Musk, kolik peněz byste byli ochotní dát za to, abyste v podcastu inzerovali? 

Podcasty u nás ještě nejsou mainstreamem. Je dost pravděpodobné, že se do něj během následujících let propracují. Nicméně tento model se dá využít i pro tvorbu videí nebo pro jakoukoliv specifickou online činnost. Většina lidí uvažuje stylem “čím víc, tím lépe”, což je jen jeden z několika přístupů. 

Youtube a sociální sítě nás naučily, že měřítkem úspěchu jakéhokoliv obsahu je počet lajků, počet zhlédnut, případně počet sdílení. To není špatně. Na druhou stranu je stále potřeba mít na paměti, že ne každý bohatý podnikatel potřeboval ke svému jmění statisíce následovatelů/klientů/zakázek. Ne nadarmo Tim Ferris píše, že k úspěchu vám stačí tisíc oddaných podporovatelů. Pokud se rozhodnete oslovit masu, musíte mít opravdu jedinečnou nabídku. Pokud se rozhodnete oslovit specifickou cílovou skupinu, je dost možné, že trefíte díru na jejich trhu. Druhá možnost se mi v dnešním přehlceném světě zdá pravdjěpodobnější. 

Ale zpátky k podcastu. 

Existují dvě možnosti, jak na podcastu začít vydělávat. Přímo a nepřímo. 

Pre-roll

Nebo mid-roll, post-roll. Zkrátka předem připravené sdělení, které oznámí buď předpřipravený jingle nebo jej moderátor přečte v průběhu podcastu. To je v podstatě formát převzatý z youtube nebo z běžného rádiového vysílání, které je také přerušeno nebo ohraničeno reklamním blokem. Tvůrce podcastu si pak může účtovat za tisíc přehrání nebo si účtuje pevně danou částku. Paradoxně účtovat za tisíc přehrání může být pro tvůrce podcastu méně výhodně než účtovat pevně. A to z důvodu, který jsem psal na začátku. Pro 200 specifických posluchačů (např. zahradníků) jsem schopen zaplatit víc než za 1000 hůře uchopitelných. I proto musí podcasty, které necílí specificky (typicky rozhovory s celebritami), hodně přemýšlet nad tím, jak moc vyhranění chtějí být. 

Brand 

Vydělávat na podcastu jde ale i nepřímo. A to je cesta, kterou se u nás v tuto chvíli vydává drtivá většina podcasterů, protože trh u nás se teprve etabluje. Pokud svůj podcast pojmete z čistě brandového hlediska, můžete na tom vydělat také. Jen se to bude hůř měřit. Ale platí, že podcast pomáhá při obchodních jednáních, při vyjednávání, při poznávání nových obchodních akvizic. Všude tady obrušuje hrany a dovoluje vám ventilovat vaši vizi do světa. A zároveň předávat lidem hodnotu. Podcast vás může posunout z průměru. Všichni víme, že kvalitní brand je mnohem důležitější než cokoliv jiného. 

Author

admin